Navštivte novou výstavu v Galerii Cyrila Boudy, která bude ke shlédnutí od 18. 3. – 30. 6. 2026. Kurátorem výstavy je vnouček majitelů historik Jan Lomíček, který působí jako vedoucí Oddělení dějiny tělesné výchovy a sportu v Národním muzeu v Praze.
Dějiny kladenského fotoateliéru, který provozovali Jiří Lomíček starší a jeho syn, Jiří Lomíček mladší, kopírovaly rozvoj fotografie a fotografické techniky, ale i dynamický společensko-hospodářský rozvoj Kladna od přelomu 19. a 20. století do druhé světové války. Následná válečná a poválečná léta již fotoateliéru nepřála, nicméně s tvorbou obou fotografů se lze setkat dodnes – jak na stránkách fotografických publikací věnovaných kladenské minulosti, tak občas i v bazarech či antikvariátech, kde se tu a tam vyskytne kabinetní fotografie – kabinetka – nesoucí signaturu firmy „Jiří Lomíček, fotograf, Kladno“.

Rok 0/ Kladno 1945-1946 je výstava, kterou můžete navštívit od 17. března do konce roku 2025. Autoři výstavy se zaměřují nejenom na oslavy konce 2. světové války, ale hlavně a zejména na nastavení nových pořádků, na osudy klíčových osobnosti května 1945, ale i poválečné vypořádání s Němci. Výstava je doplněna zajímavými trojrozměrnými předměty s obrovskou historickou hodnotou.

Výtvarnice, ilustrátorka, režisérka, scenáristka a spisovatelka žije na Kladně již 55 let. Její dílo se vyznačuje zejména poetickým výtvarným zpracováním. Nejvýznamnějším obdobím autorky je spolupráce s Krátkým filmem Praha v období 1979–1989, kdy vznikaly její nejúspěšnější filmy.

Přijďte se podívat!

Během tří let vznikla sbírka unikátních fotografií ukazujících Kladno z výšky. Na nich je možné prozkoumat krásy města, které jsou běžným pohledem ze země neviditelné. Ať už jde o silnici nebo les, z ptačí perspektivy získávají nový rozměr.

Výstavu doplňují historické pohledy na město založené na zeměměřických fotografiích resortu Českého úřadu zeměměřického a katastrálního - je tak možné sledovat proměnu Kladna v průběhu času.

Kladenský rodák židovského původu, mezinárodně uznávaný architekt, honorární konzul Československé republiky v Japonsku, nositel Řádu bílého lva IV. stupně, člen štábu generála Douglase MacArthura, zakladatel novodobé japonské architektury.

Na Kladně začal studovat reálku, od roku 1903 žil v Praze, kde odmaturoval na české reálce na Starém Městě pražském a následně se stal posluchačem České techniky v Praze, oboru architektura. Za hektických okolností utekl v roce 1910 z Čech do USA, kde začal pracovat v projekčních kancelářích jako kreslič. V roce 1914 se oženil s výtvarnicí Noémi, rozenou Pernessin. První světovou válkou prošel již jako americký občan a podílel se na osvobození Evropy.

V roce 1919 odjel s manželkou do Japonska, kde byl pověřen Frankem Lloydem Wrightem řídit stavbu hotelu Imperial v Tokiu. V letech 1926 - 1937 zastupoval Československou republiku v Japonsku jako honorární konzul a od tehdejšího ministra zahraničních věcí dr. Edvarda Beneše obdržel v roce 1928 Řád bílého lva IV. stupně. V Japonsku setrval až do roku 1938. Založil si vlastní stavební kancelář. Období druhé světové války, během níž se všichni jeho příbuzní žijící v protektorátu stali obětí holocaustu, strávil s rodinou v USA a po válce se vrátil do Japonska jako člen štábu generála Douglase MacArthura. V Tokiu obnovil svoji kancelář a vedl ji do roku 1973, kdy se s manželkou trvale vrátili do Spojených států. Během let projektoval a postavil řadu význačných budov a v Japonsku je pokládán za zakladatele novodobé japonské architektury.

Jeho nejvýznamnější stavbou je Gunma Music Center v Takasaki, která je zapsána na seznam symbolizující novodobou japonskou architekturu 20. století. Zemřel uprostřed své rodiny v Americe. V současnosti je považován za jednoho z nejvýznamnějších, ne-li nejvýznamnějšího českého architekta působícího v zahraničí.

S první představovanou osobností - Stanislavem Lachmanem - se zájemci mohou v galerii seznámit od 30.8. do 30. prosince.

Stanislav se v Kladně narodil 16. října 1921, zemřel 5. února 2011 v Jablonci nad Nisou. Kladenský rodák je držitelem 8 zlatých medailí na Mezinárodních veletrzích v Brně a jedné zlaté z Kolína nad Rýnem. Ocenění získal za své návrhy průmyslových výrobků, kterých navrhl na 1200. Jeho ikonické žehličky, vysavače a fény měla doma každá česká domácnost a mnoho spoluobčanů má dodnes funkční a designově zajímavé předměty firmy ETA doma.

Výstava však nemapuje pouze jeho pracovní život, ale ukazuje „Stáňu“ i v osobní rovině jako milujícího otce, všeuměla, hudebníka a kreslíře. V roce 2010 obdržel za přínos k rozvoji a propagaci města Cenu města Kladna.

„Zaujala mne myšlenka obrody slavné tradice českého skla a toužila jsem poskytnout krásně tvarované sklo všem lidem.“
Ludvika Smrčková

Ludvika Smrčková se narodila před 120 lety a Kladno na svou slavnou rodačku nezapomnělo. Od 17. 2. do 18. 6. 2023 můžete shlédnout rovnou DVOJVÝSTAVU věnovanou jejímu životu a tvorbě ve výstavních prostorech Sládečkova vlastivědného muzea a Galerie Cyrila Boudy.

„Ve Sládečkově vlastivědném muzeu jsme připravili výstavu o Smrčkové jako Kladeňačce, která se na Kladně nejen narodila, ale celý život se do zdejšího kraje vracela. Její pobyty na Kladně, v Otvovicích, Nižboru či Družci zásadně ovlivnily i její sklářskou tvorbu. Ve výstavě budete moci obdivovat také její malby a kresby z regionu nebo dosud nezveřejněné fotografie, za jejichž poskytnutí velmi děkujeme rodině Smrčkových,“ představuje výstavu její kurátorka Lucie Matoušová.

Galerie Cyrila Boudy (bývalý Merkur) vám představí Smrčkovou jako sklářskou designérku. Již za první republiky spolupracovala se sklárnami Rückl nebo Moser, později pak s Českomoravskými sklárnami či s Inwaldem. „Velmi nás proto potěšilo, že společnost Rückl se stala spolupořadatelem městské výstavy. Právě nižborská sklárna zapůjčila do výstavy i prvorepublikovou vázu navrženou Smrčkovou, která je léta umístěna pro potěchu zákazníků v podnikové prodejně” dodává historička Gabriela Havlůjová.

Kladno se může pochlubit řadou významných rodáků, mnozí však s městem nespojili svůj život. Rodačka Ludvika Smrčková prožila v Kladně část svého studentského života a na počátku války i několik měsíců působila ve sboru kladenského učitelského ústavu.

„Absolventka kladenské reálky a Uměleckoprůmyslové školy v Praze našla cestu ke sklu již během studia na vysoké škole. Její návrhy na knižní vazby a broušený pohár byly vybrány, aby reprezentovaly Československo na výstavě dekorativních umění v Paříži v roce 1925. Oboje sklidilo úspěch a uznání.” upřesňuje archivářka Irena Veverková. Příležitost nahlédnout do světové tvorby užitého umění a zájem odborníků o vystavený křišťálový pohár, znamenal novou životní etapu budoucí designérky skla.

Ludvika Smrčková patří k nejvýznamnějším sklářským výtvarníkům 20. století.
Její umělecký odkaz několika tisíců realizovaných děl v sobě nese znamení kontrastu a objevování nových možností při práci se sklem. Přijďte se podívat na obě výstavy, představí vám ženu, která proslavila Československo, ale i Kladno!

Již v loňském roce předznamenala svou výstavou 120. výročí narození Ludviky Smrčkové Městská galerie Litomyšl, které tímto děkujeme za spolupráci.

V rámci doprovodného programu byla na rodném domě péčí spolku PATRIA, z.s. odhalena dne 16. 2. 2023 v 16:00 pamětní deska. Místo se nachází v ulici Milady Horákové 384 (naproti hl. vlak. nádraží) na Kladně.